3. oddíl „Féfo“ ― Zpěvník

Seznam písní­­­­­

Pro písničky označené symbolem ● bylo k nalezení pár informac­­­í­ o jejich vzniku, vysvětlení některých záhadných slov atd. – viz:


Slova písní


01. Junácká hymna

1. Junáci vzhůru, volá den,
luh květem bývá orosen,
sluníčko blankytem pílí,
před námi pouť vede k cíli.
[: Junáci vzhůru, volá den. :]

2. Junáci vzhůru, volá den,
buď připraven buď připraven,
v obraně dobra a krásy,
dožiješ vlasti své spásy.
Junáci vzhůru, volá den,
buď připraven, buď připraven.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


02. Skautská večerka

1. Zapad’ den, slunka svit
vymizel z údolí, z temen hor.
Odpočiň každý, kdos‘ Boží tvor.

2. V lesa klín padl stín,
hasne již vatry zář,
svatý mír kráčí z hor,
usíná Boží tvor.

3. Hm hm hm…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


03. Jenoféfa

1. Cowboyové slyšte píseň mou,
a nechte chvíli těch pitomejch krav,
v Utahu jsem necha lásku svou,
Jenoféfa zve se ona squaw.

Vlasy má jak řeka zvlněný,
oči jako květy šalvěje,
pro ty voči má hned splněný
co přeje si i co si nepřeje.

Ref. Jenoféfo, Jenoféfo, Jenoféfo, prérie spí,
Jenoféfo, Jenoféfo, Jenoféfo, má píseň zní.

Kdyby měsíc nemusel ti svítiti tmou,
jistě by ti se mnou zpíval písničku mou,
Jenoféfo, Jenoféfo, Jenoféfo, na shledanou.

2. Abyste to nezapomněli,
opakuju, že jsem jí měl rád
než mi začal chodit do zelí
jeden starej dobrej kamarád.

Dostal olověnou do těla
Jenoféfě zrovna na prahu,
do dneška ho neobrečela,
tak jsem raděj‘ odjel z Utahu.

Ref. Jenoféfo…

3. Jako kojot vyju na Měsíc,
cowboyové slyšte píseň mou,
ačkoliv znám jinejch na tisíc, Jenoféfa byla jedinou.

Moh‘ bych o tom zpívat ještě dál,
kdyby mě má láska slyšela,
někdo z vás mi na krk laso dal,
vem‘ to ďas, ráda mě neměla.

Ref. Jenoféfo…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


04. Hlídač krav

Př. [: Pam pam-pa-dam pam-pa-da-dam :]
pam pa-da-da-dam, pa-da-da-da-am.

1. Když jsem byl malý, říkali mi naši,
dobře se uč a jez vtipnou kaši.
Až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv.

Takovej doktor si sedí pěkně v suše,
bere velký peníze a škrábe se v uše,
já jim ale na to řek’: Chci být hlídačem krav.

Ref. Já chci mít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
od rána po celý den zpívat si jen.
Zpívat si: Pam pam-pa-dam…

2. K Vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet‘ jsem z nich,
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.

Ptal jsem se starších ptal jsem se všech,
každej na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

Ref. Já chci mít čapku…

3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.

S nohama křížem a rukama za hlavou,
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

Ref. Já chci mít čapku…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


05. Buráky

1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války,
na polích místo bavlny teď rostou bodláky.
Ve stínu u silnice vidím z jihu vojáky,
jak flákají se s kvérem a louskaj‘ buráky.

Ref. [: Hej-hou, hej-hou, nač chodit do války,
je lepší doma sedět a louskat buráky. :]

2. Plukovník sedí v sedle, volá: Yankeeové jdou!
A mužstvo leží líne, prej dál už nemohou.
Plukovník se otočí a hledí do dálky,
jak jeho slavná armáda teď louská buráky.

Ref. [: Hej-hou, hej-hou, … :]

3. Až tahle válka skončí a my budem‘ žít,
své milenky a ženy zas‘ půjdem‘ políbit.
Pak zeptaj‘ se tě: Hrdino, co’s dělal za války?
Já flákal jsem se s kvérem a louskal buráky!

Ref. [: Hej-hou, hej-hou, … :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


06. Zlatokop Tom

1. Tom dostal jednou nápad, když přestal v boudě chrápat,
že má se něco stát, a že byl kluk jak jedle,
tak rozhodnul se hnedle a odjel na západ.

Z domova si sebral sílu, krumpáč, Bibli, dynamit a pilu,
mimo to prut a červy, do torny dal konzervy,
a jel zlato vyhledat.

Ref. Ty jsi to moje zlato, který mám tak rád,
jen ty mi stojíš za to život pro tě dát.
Bez tebe zlato nic není
jen ty jsi to moje haťa-paťa potěšení,
zkrátka a dobře, ty jsi to moje zlato
zlato kočičí.

2. Říkal, že je zlatokop, o zlato ani nezakop‘,
neznal, jak vypadá. A jak dlouho kopal,
tak dostal na to dopal, přešla ho nálada.

Sebral si svojí gytáru, dal si nalejt whisky,
brandy v báru, a za poslední nuget
svý holce koupil pugét a přitom jí zazpíval:

Ref. Ty jsi to moje zlato…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


07. Severní vítr

1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou,
jsem chudý, jsem sláb‘, nemocen.
Hlava mě pálí a v modravé dáli
se leskne a třpytí můj sen.

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě, sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.

Ref. Severní vítr je krutý,
počítej lásko má s tím,
k nohám ti dám zlaté pruty
nebo se vůbec nevrátím.

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem,
už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob, a že stloukám si kříž.

4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén
a opustil svou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
a nad hrobem polární zář.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


08. Klondike

1. Ty ptáš se na strouhu, kde Džordž Kermek
proudem vzhůru na lososy táh‘,
večer žíznivej na břehu klek‘,
v úžasu na dlaň si sáh‘.

2. Když klobouk v tý vodě vymáchal,
v něm zlatinky jak‘ boby měl,
jak o tý strouze v knajpě pak vykládal,
chlapů zástup hned tím směrem šel.

Ref. Klondajk, Klondajk,
pustinou táhnem‘ na Klondajk,
průsmykem bílým až k řece Yukonu,
tam pachtí se za zlatem digger i lajk,
dál vorem směr Dozn v kaňonu,
kde Bonanzu ukrývá Klondajk.

3. Roku devadesátýho šestýho
muži hlásili svůj první klajm,
tam i zbytky od bláta zlatýho
na botách cenu tří liber maj’.

4. Zlatou horečkou chlapi jdou schvácený,
však né každej došel až sem,
pod Čilkútem maj’ hroby ztracený,
Kanada drsná je zem.

Ref. Klondajk, Klondajk…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


09. Zelený pláně

1. Tam, kde zem duní kopyty stád,
znám plno vůní, co dejchám je tak rád,
čpí tam pot koní a voní tymián,
kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán.
Rád žiju na ní, pláni zelený.

2. Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal,
já měl svou milou a moc jsem o ní stál.
Až přišlo psaní ať na ní nečekám,
prý k čemu lhaní, a tak jsem zůstal sám.
Sám znenadání v tý pláni zelený.

3. Dál čistím chlív a lovím v ořeší,
jenom jako dřív me žití netěší.
Když hlídám stáj a slyším vítr dout,
prosím, ať jí poví, že mám v srdci troud.

4. Kdo ví, až se do’ví z větrnejch stran,
dál, že jen pro ní voní tymián,
vlak hned ten ranní jí u nás vyloží,
a ona k spaní se šťastná uloží.
Sem do mejch dlaní, v tý pláni zelený.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


10. Rikatádo

1. Chlapci z Rikatáda ženou svoje stáda ku mexické hranici,
zem se silně třese, stromy padaj‘ v lese před pistolí mířící.
V srdci nosí lásku každý má svou krásku, pistol‘ nízko u boku,
neznaj‘ strachu z Estakáda, zpívají si do kroku:

Ref. Rikatádo, jak tornádo, žene se širou stepí,
koně řičí, chlapci křičí, štěstí se na ně lepí.
Rikatádo velmi rádo mává sombrérem nad hlavou,
Rikatádo, jak tornádo, stále hyří náladou.

2. Z Rikatáda chlapci prérijní jsou dravci, když to v baru neklape,
sem tam pistol‘ hlesne falešnej hráč klesne, péra lítaj‘ z kanape.
Při grogu, whisky, ginu, mají z toho psinu, šťouchají se do břicha,
a pak celé Rikatádo zpívá píseň do ticha:

Ref. Rikatádo, jak tornádo, …

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


11. Rovnou

1. Tak už jsem ti teda fouk‘,
prsten si dej za klobouk,
nechci tě znát a neměl jsem tě rád,
to ti říkám rovnou.

Ref. Rovnou, jo tady rovnou,
rovnou, jo tady rovnou,
prostě tě pic a nehledej mě víc,
to ti říkám rovnou.

2. Z Kentucky do Tennessee,
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejvám stopu svou,
to ti říkám rovnou.

1. Tak už jsem ti…

Ref. Rovnou…

Ref. Rovnou…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


12. Kulatý vobdelníky

1. Poj’d se mnou, ty moje poupě,
já ukážu ti opiová doupě.
Tam v těžkým dýmu omamnejch jedů
uvidíš fialovej les a žlutou vodu.

Ref. [: Kulatý vobdelníky, kulatý vobdelníky,
fialovej les a žlutá voda. :]

2. Ležím si na břiše, na zádech bednu kytu,
v kapse hrst hašiše, žiju si v blahobytu.
Dva kufry algeny dostal jsem za chatu,
a potom za auťák LSD lopatu.

Ref. [: Kulatý vobdelníky… :]

3. Fenmetrák posvačím, čuchnu si čikuli,
mám z toho čistidla frňák jak bambuli,
konečně v kómatu rysy mi přituhly,
sako a kravatu daj‘ mi do truhly.

Ref. [: Kulatý vobdelníky… :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


13. Chajda malá

1.
[: V dálce za horama stojí chajda malá,:]
[: pod ní teče řeka nad ní černá skála. :]

2.
[: Přišla velká voda, vzala chajdu malou, :]
[: teď dva kamarádi nemaj’ si kam lehnout. :]

3.
[: Smutně bloudí světem, hledaj‘ chajdu svojí, :]
[: tam kde chajda stála, černá skála stojí. :]

4.
[: Neplač, kamaráde, pro tu chajdu starou, :]
[: dřív než jaro přijde, postavíme novou. :]

5.
[: Ráno časně vstali, do práce se dali, :]
[: a než jaro přišlo, stála chajda v dáli. :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


14. Okoř

1. Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, roubená je stromama.
Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva pletu nohama.

Na konci té cesty trnité, stojí krčma jako hrad,
tam se sešli trempi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.

Ref. Na hradě Okoři světla už nehoří,
bílá paní šla už dávno spát.
Ta měla ve zvyku, podle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.

Od těch dob co jsou tam trempové,
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.

2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví do dnes, kdo to tenkrát odnes’, nikdo nebyl dopaden.

Šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,
místo aby hlídal, zuřivě jí líbal, dostal z toho zimnici.

Ref. Na hradě Okoři…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


15. Tisíc mil

1. V nohách má už tisíc mil,
stopy déšť a vítr smyl
a můj kůň i já jsme cestou znavení.

Ref. 1 Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
bílej dům, to malý bílý stavení.

2. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej dětskejm snům.

Ref. 2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil,
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

3. V nohách má už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám a ta se tam k nám nemění.

Ref. 1 Těch tisíc mil…

4. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít nad střechy čníti k nebesům.

Ref. 2 Těch tisíc mil…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


16. Bedna od whisky

1. Dneska už mi fóry, ňák nejdou přes pysky,
stojím s dlouhou kravatou na bedně od whisky.
Stojím s dlouhým obojkem, jak stájovej pinč,
tu kravatu, co nosím, mi navlík‘ soudce Lynč.

Ref. Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká.
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý,
postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven,
a chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben.

Ref. Tak kopni do tý bedny…

3. Kdyby jsi se hochu jen pořád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moh‘ jsi někde v suchu tu svojí whisky pít,
nemusel jsi dneska na krku laso mít.

Ref. Tak kopni do tý bedny…

4. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
do krku mi vostane jen dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
mám to smutnej konec a whisky ani lok.

Ref. Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká.
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny!

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


17. Rodné údolí

1. Cesta má přede mnou v dáli mizí,
každý krok v srdci mém zabolí.
Zakrátko bude mi všechno cizí
nespatřím své rodné údolí.

Ref. Já volám na shledanou,
na shledanou,
na shledanou, rodné údolí.
Já volám na shledanou,
na shledanou,
při vzpomínce srdce zabolí.

2. Oči mé nevidí, jak se stmívá,
nevidí, co jsem měl tolik rád.
Jediné, co mi dnes ještě zbývá
rodnému údolí sbohem dát.

Ref. Já volám na shledanou…

3. Proč se den za každou nocí vrací,
proč se čas na chvíli nezastaví?
Nemusel bych ti své sbohem dáti,
kdyby dnešní den na věky byl.

Ref. Já volám na shledanou…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


18. Ascalona

1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,
kytara tiše doznívá, do duše padá chlad.

Stařičký šerif už líně ruko po láhvi vztáh‘,
pistoli chová na klíně, brouká si v temnotách:

Ref. Když jsem byl mlád, bývala Ascalona
nejhezčí osadou kterou jsem znal,
jak častokrát hýřila Ascalona
divokou náladou, jež Bůh nám přál.

Však slávě pistolí už zvolna dozvání
a lesem nehučí to vlčí volání.

Já půjdu spát, však vlajka Ascalony
musí nad hrobem mým na věky vlát.

2. Vyschly již láhve na stole, pohasl ohňů žár,
šerif své staré pistole pověsil na stožár.

Na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí,
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí:

Ref. Když jsem byl mlád…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


19. Babička Mary

1. Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,
pirát zkrvavenou šerpu ždímá, šerif si láduje revolver.
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,
ale zato krčmářova chata křepčí rykem chlapské zábavy.

Když tu náhle co se děje, divný šelest houštím spěje,
plch, skunk, vše utíká, po stráni od Medníka.
Krčmář zhasne, cowboyové ztichnou, zděšen pirát tvář si zakryje,
rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou: „Blíží se k nám postrach prérie!“
(A kdo to je?)

Ref. 1 Mary, babička Mary,
dva kolťáky za pasem,
nad hlavou točí lasem.
Stoletá Mary, babička Mary,
ta zkrotí hřebce křepce,
ať chce či nechce.

2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale zato tvrdé bicepsy
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dvéře letí a babička vchází do dveří,
„Pintu ginu, lumpové proklatí!“, bezzubou dásní zaláteří.

Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopije a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

Ref. 2 Mary, babička Mary,
pádluje bez námahy
po proudu až do Prahy,
stoletá Mary, babička Mary,
jde do volebního boje
za cowboye.

3 Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj’ hlas ze Štěchovi.

Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji Polnice.
Tak babičkou, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dní zabila volební agitace.

Ref. 3 Mary, bojovná Mary,
už nesedává v sedle
ve volbách byla vedle,
stoletou Mary, babičku Mary,
volbama zabitou
vzal k sobě Manitou.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


20. David a Goliáš

1. Lidi jsou na lidi jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.

Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se že vyhraje,
klidně seďme na židli,
čtěme Bibli, tam to všechno je.

Samuelova kniha nám povídá
jak na Žida přišla bída veliká,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.

David šel do války volky nevolku,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Přihodu
tři šutry do tobolky.

Hej, hej,
kam se valej,
vždyť jsou malej,
takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.

Když mu ale obr plivnul do očí
David se otočí, prakem zatočí,
když začínáš, no tak tumáš,
byl jsi vlekej, já měl kuráž,
a jakej byl Goliáš?

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


21. Ezop a brabenec

1. Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop,
potká brabce, který brabence málem sezob‘.
Brabenec se chechtá,
Ezop se ho hned ptá,
čemu že se na trávě v lese právě řehtá.

„Já“, povídá brabenec,
„se taky rád hlasitě chechtám, chechtám,
když pupenec kyselinou leptám“.
„Vím“, totiž ten brabenec,
„mravenečník, že se mě neptá, neptá,
pozře mne ať se chechtám, nechechtám.“

[: Kampak by to došlo, třeba s pouhou ponravou,
kdyby měla plakat, že je ptačí potravou.
Ty, ač nejsi brabenec,
se taky rád hlasitě chechtej, chechtej
a na svou bídu si nezareptej. :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


22. Frankie Dlouhán

1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou
lidem nad hlavou, smutnou dálavou.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

Ref. Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán,
po Státech toulal se jen sám,
a že byl veselej, tak každej měl ho rád.
Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál,
a každej, kdo s ním chvilku byl,
tak dlouho se pak smál.

2. Tam, kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl,
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj‘,
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.

Ref. Měl kapsu prázdnou…

3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co, tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíráček zněl.

Ref. Měl kapsu prázdnou…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


23. Jackova píseň

1. Můj strýček Jack, když narodil se, to bylo slávy,
pan starosta gratuloval, bučely krávy.
Táta z něj chtěl každým coulem námořníka mít,
máma proto dávala mu slivovici pít.

Ref. 1 Jack se strašně vody štítí,
jak má námořníkem býti?
Původem z moravské vísky,
moře nezná, zato zná whisky.

2. Když Jackovi kvapem táhlo na čtrnáctý rok,
řek’ mu táta: „teď uděláš do života krok!
Máma ti dá slivovici a já vokurku
a pojedeš třetí třídnou až do Hamburku.“

Ref. 1 Jack se strašně vody štítí…

3. V Hamburku hned za nádražím v první ulici
Jackovi se začlo stejskat po slivovici.
Zapad’ do první putyky a už z ní nevyšel,
šestapadesát let vo něm nikdo neslyšel.

Ref. 1 Jack se strašně vody štítí…

4. Když mu bylo sedmdesát let a jeden den,
pohádal se s putykářem, zaplatil, šel ven.
Dojemný to vskutku pohled na tu postavu,
jak s vlajícím plnovousem kráčí k přístavu.

Ref. 1 Jack se strašně vody štítí…

5. A tak Jack, co vetchý stařec, dílem náhody
poprvé v životě spatřil tolika vody.
Řek‘ si: „Helse, slivovice“, skočil tam a pil
a než přišel vodě na chuť, tak se utopil.

Ref. 2 Jack se strašně vody štítil,
až se na tu vodu chytil.
Původem z moravské vísky,
měl pít sodovou vodu s whisky.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


24. Krajina posedlá tmou

1. Krajina posedlá tmou,
vzpomínky do sedla zvou,
nutí mě vrátit se tam,
kde budu na věky sám,
kde místo úsměvů tvých
čeká jen řada snů zlých
a místo lásky nás dvou,
krajina posedlá tmou.

2. Když západ v očích ti plál,
s tebou jsem naposled stál,
i když jsi čekala víc,
přijel jsem tenkrát ti říct,
že mám tě na každý pád,
jedinou, na světě rád,
a pak jsem zase jel dál,
a západ v očích ti plál.

3. Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát,
když cestou řekli mi: „Joe,
ta nikdy nebude tvou“.
Že láska mizí jak dým,
to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


25. Rosa na kolejích

1. Tak jako jazyk stále naráží na vylomenej zub,
tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží
podivnej pták, pták nebo mrak.

Ref. Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
telegrafní dráty hrajou ti už léta
to nekonečně dlouhý monotónní blues.

Je ráno, je ráno,
nohama stíráš rosu na kolejích.

2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj‘,
co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál,
po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům – deku a rum.

Ref. Tak do toho šlápni…

Je ráno, je ráno,
nohama stíráš rosu na kolejích,
nohama stíráš rosu na kolejích.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


26. Zrádný banjo

1. Slunce pálí, jak ďas, a za krátkej čas
vzdáš hold suchej švestce.
Sem do žáru skal psa bys nevyhnal,
tím spíš žádný jezdce.
Ptáci ani píp i čtvernohej můj džíp
trávu přestal žrát,
než bych tu usnul nudou,
i když vím, že trable budou,
tak mi nezbejvá než polku hrát.

Ref. Zas‘ to zrádný banjo ve svejch rukách mám,
zas‘ to zrádný banjo, šátkem utírám,
do dlaní mě pálí, tenhle hromskej krám,
(nej)radši bych ho vzal a do bazaru dal,
jenže pak bych tu zůstal sám.

2. Slunce pálí si dál, jako horkej tál,
v prstech praskaj‘ klouby,
je-li pondělí, a nebo úterý,
po tom je mně houby.
Kojot hledá tůň, i vestoje můj kůň
klidně zůstal spát
než bych tu usnul nudou

i když vím, že trable budou,
tak mi nezbejvá než polku hrát.

Ref. Zas‘ to zrádný banjo…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


27. Stály báby u silnice

1. Stály báby u silnice, divily se převelice:
Hej hola holalá, že mám nahá kolena, cha, cha, cha,
hej hola holalá, že mám nahá kolena.

2. Punčochy jen nad střevíce, gatě nemaj’ nohavice.
Hej hola holalá, k tomu nahá kolena, cha, cha, cha,
hej hola holalá, k tomu nahá kolena.

3. Klobouk jako Amerikán, ranec jako starej cikán.
Hej hola holalá, k tomu nahá kolena, cha, cha, cha,
hej hola holalá, k tomu nahá kolena.

4. S prstem vzhůru káže vědma: „Však ty jednou chytíš regma“.
Hej hola holalá, nastydnou ti kolena, cha, cha, cha,
hej hola holalá, nastydnou ti kolena.

5. Kdo se Sluncem nemá styku, v[e] stáří hledá apatyku.
Hej hola holalá, francovkou tře kolena, cha, cha, cha,
hej hola holalá, francovkou tře kolena.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


28. Poštorenská kapela

1. Poštorenská kapela hraje pěkně zvesela,
za ní v plné parádě skauti v dobré náladě.

Ref. 1 Je to slyšet v širý kraj, jenom, bando, dále hraj,
bando hraj, bando hraj, bando dále hraj.

Ref. 2 Džina, džina, džinadrá, jak ta banda pěkně hrá,
pikola i bombardo, i ten velký heligon,
velký buben, džinadrá, i ten malý estadra,
ta banda, ta banda, ta banda pěkně hrá.

2. Ještě nám kolena nevrzaj‘, jenom, bando, dále hraj,
bando hraj, bando hraj, bando dále hraj.

Ref. 2 Džina, džina, džinadrá…

3. Kdo má žízeň, pije čaj, jenom, bando, dále hraj,
bando hraj, bando hraj, bando dále hraj.

Ref. 2 Džina, džina, džinadrá…

4. Jede dědek z kopečka, vrzají mu kolečka.
Za ním v plné parádě skauti v dobré náladě.

Ref. 1 Je to slyšet v širý kraj…

5. Šel okolo vandrovník, praštil sebou o chodník.
Za ním v plné parádě skauti v dobré náladě.

Ref. 1 Je to slyšet v širý kraj…

6. S poštorenskou bandou zas půjdem my v každý čas,
ať je bláto nebo prach, z toho my nemáme strach.

Ref. 1 Je to slyšet v širý kraj…

7. Měl dědeček kolotoč, sežral mu ho červotoč,
sežral mu i figurky, teď prodává okurky.

Ref. 1 Je to slyšet v širý kraj…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


29. Jožin z bažin

1. Jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu,
spěchám, proto riskuji, přejíždím přes Moravu,
řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin,
žere hlavně Pražáky, jmenuje se Jožin.

Ref. Jožin z bažin močálem se plíží,
Jožin z bažin k vesnici se blíží,
Jožin z bažin už si zuby brousí,
Jožin z bažin kouše, saje, rdousí.
Na Jožina z bažin, koho by to napadlo,
platí jen a pouze práškovací letadlo.

2. Projížděl jsem dědinou cestou na Vizovice,
uvítal mě předseda řek’ mi u slivovice:
„Živého či mrtvého, Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!“

Ref. Jožin z bažin…

3. Říkám: „Dej mi předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.“
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.

Ref. Jožin z bažin už je celý bíly,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin, tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím jo-ho-ho,
dobré každé love, předám já ho do ZOO.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


30. Nezacházej, Slunce

1. Nezacházej, Slunce, nezacházej ještě,
[: já mám potěšení na daleké cestě. :]

2. Já mám potěšení mezi hory doly,
[: žádnej neuvěří, co je mezi námi. :]

3. Mezi náma dvouma, láska nejstálejší,
[: a ta musí trvat do smrti nejdelší. :]

4. Trvej, lásko, trvej, nepřestávej trvat,
[: až budou skřivánci o půlnoci zpívat. :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


31. Slavíci z Madridu

La la la…

1. Nebe je modrý a zlatý, bílá je sluneční záře,
horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře.
Vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná,
kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína.

Ref. Žízeň je veliká, život mi utíká,
nechte mě příjemně snít,
ve stínu pod fíky poslouchat slavíky,
zpívat si s nima a pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně už zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla.
Dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já radši sklenici vína.

Ref. Žízeň je veliká…

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny.
Zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

Ref. Žízeň je veliká…

La la la…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


32. Náměšť

1. [: Krásný je vzduch, krásnější je moře, :]
[: co je nejkrásnější, :] usměvavé tváře.

2. [: Pevný je stůl, pevnější je hora, :]
[: co je nejpevnější, :] ta člověčí víra.

3. [: Pustá je poušť i nebeské dálky, :]
[: co je nejpustější, :] žít život bez lásky.

4. [: Mocná je zbraň, mocnější je právo, :]
[: co je nejmocnější, :] pravdomluvné slovo.

5. [: Velká je zem, šplouchá na ní voda, :]
[: co je však největší, :] ta lidská svoboda.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


33. Pocestný

1. Je to chůze po tom světě, kam se noha šine,
sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné.

2. Je to chůze po tom světě, že by člověk utek‘,
ještě nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek.

3. Což je pánům v krytém voze, sedí pěkně v suše,
ale chudý, ten za nimi v dešti, v blátě kluše.

4. Ej, co já dbám na své pouti na psoty a sloty,
jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty.

5. Však na pány v krytém voze taky někdy trhne,
jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se strhne.

6. A krom‘ toho, až své pouti přejedem‘ a přejdem‘,
v jedné hospodě na nocleh pán – nepán se sejdem.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


34. Marnivá sestřenice

1. Měla vlasy samou loknu, jé je-je,
ráno přistoupila k oknu, jé je-je,
vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela
a na nic víc nemyslela, jé jé jé.

2. Nutno ještě podotknouti, jé je-je,
že si vlasy kulmou kroutí, jé je-je,
a nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem,
nýbrž jen tak nad plamenem, jé jé jé.

3. Jednou vlasy sežehla si, jé je-je,
tím pádem je konec krásy, jé je-je,
a když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu,
nemá vlasy samou loknu, jé jé jé.

4. O vlasy už nestará se, jé je-je,
a diví se světa kráse, jé je-je,
a vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci,
a to za to stojí přeci, jé jé jé.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


35. Kdyby tady byla

1.
[: Kdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla, :]
[: která by mně chtěla syna vychovati, přitom pannou býti. :]

2.
[: Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti, :]
[: ty bys mně musel kolébku dělati, do dřeva netíti. :]

3.
[: Kdybych já ti musel kolébku dělati, do dřeva netíti, :]
[: ty bys mi musela košiličku šíti, bez jahel a nití. :]

4.
[: Kdybych já ti měla košiličku šíti, bez jahel a nití, :]
[: ty bys mně musel žebřík udělati, až k nebeské výši. :]

5.
[: Kdybych já ti musel žebřík udělati, až k nebeské výši, :]
[: lezli bysme spolu, spadli bysme dolů, byl by konec všemu. :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


36. Souhvězdí žab

1. Při jednom ze svých vesmírných letů,
jelikož po nocích cestuji rád,
za zády nechal jsem naši planetu
a přistál v Souhvězdí žab.

Čekal jsem hojnost a úrodné roky,
přátelský vzduch a vodu z křišťálu,
malebnou krajinu s horskými oky,
jejichž odlesky se tříští o skálu.

Ref. 1 Lítal jsem nad krajinou až do mraků,
honil se s motýli mezi květy,
zpíval jsem písně hvězdných tuláků,
objevoval vzdálené světy.

2. Sto padesát let jsem prožil v jejich světě
za jediný moment svého snu,
sto padesát roků jsem byl žábou
na planetě s odříznutou cestou ke kosmu.

A strašná gravitace mne ku prameni táhla,
na němž kdo sedí, už se nemůže hnout,
na koho ta rozkošnice sáhla,
nemůže už nikdy nebem plout.

Ref. 2 Nepozná úlety až do mraků,
večírky s motýly mezi květy,
nerozumí písním tuláků,
neupřímně zní jeho věty.

3. A jenom budík mi zvoněním naději dává,
že rozum zas nalezne svůj klid,
jsem přece člověk, copak jsem žába,
vždyť já se přece mohu probudit.

A zpívat všem, kteří jste tu
a kdo z vás po nocích cestuje rád,
až poletíte vstříc novému světu,
pozor na Souhvězdí žab.

Ref. 3 Lítejte nad krajinou až do mraků,
hoňte se s motýli mezi květy,
zpívejte písně hvězdných tuláků,
objevujte vzdálené světy.

> Souhvězdí žab se pozná velmi lehce,
tamní obyvatelé jsou zelení,
zelené mozky v zelené lebce
a od huby jim šlehají plameny.

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


37. Majim, majim

1. [: Ušavtem majim besason,
mimajnej haješua. :]
[: Majim, majim, majim, majim,
hej majim besasón. :]
Hej, hej, hej, hej,
[: Majim, majim, majim, majim, majim, majim besasón. :]

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


38. Tak už mi má holka mává

1. Posledních pár minut zbejvá jen,
máš teplou dlaň a už se stmívá,
těžký je říct, že se končí den,
vlak poslední vagon mívá.

R. Tak už mi má holka mává,
ve vočích má slzy pálivý,
život jde dál, to se stává, já vím.
Tak už mi má holka mává,
výpravčí zelenou dává,
[: tak jeď, jeď, jeď :]
tak jeď, jeď, jeď,
tak jeď.

2. Koleje jsou cejchem loučení,
holkám se ve vočích střádá,
smutek je šátek osamění,
co mužskejm na cestu dává.

R. Tak už mi má holka mává…

3. Za zády zůstal mi pláč a smích,
do my se můj vlak teď řítí,
zmizela holka jak‘ loňskej sních,
a světla měst v dálce svítí.

R. Tak už mi má holka mává…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


39. Jesse James

1. Jesse James chlapík byl,
hodně lidí odpravil,
vlaky přepadával rád.

Boháčům uměl brát,
chudákům dával zas‘,
přál bych vám, abyste ho mohli znát.

R. Jó, Jesse ženu svou
tady nechal ubohou
a tři děcka, říkám vám.

Ale tenhle přítel hadí,
ten vám Jesse zradí,
já vím, tenkrát v noci prásk‘ ho sám.

2. Jednou vám byla noc,
měsíc tenkrát svítil moc,
když tu vláček zůstal stát.

Kdekdo ví, že ten vlak,
přepad’ James kabrňák,
Jesse sám, se svým bráchou akorát.

R. Jó, Jesse ženu svou…

3. Jedenkrát Jesse James
sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví.

Robert Ford v nočních tmách
plíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví.

R. Jó, Jesse ženu svou…

R. Jó, Jesse ženu svou…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


40. Nosorožec

1. Přivedl jsem domů Božce nádhernýho nosorožce,
originál nosorožce, koupil jsem ho v hospodě.

Za dva rumy a dvě vodky, připadal mi velmi krotký,
pošlapal mi polobotky, ale jinak v pohodě.

Vznikly menší potíže při nástupu do zdviže,
při výstupu ze zdviže už nám to šlo lehce.

Vznikly větší potíže, když Božena v negližé,
když Božena v negližé řvala, že ho nechce.

2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.

Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: ‚padej, sbohem‘,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.

Co nevidím – souseda, jak táhne domů medvěda
originál medvěda, tuším značky Grizzly.

Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. Tak tu sedím se sousedem s nosorožcem a s medvědem
nadáváme jako jeden na ty naše slepice!

Na seznam písní­­­­­­­­­↑


41. Vožralá kobyla

1. Můj kůň je vlastně kobyla co na hřbetě mě nosila,
když jsem byl ještě malý dítě hravý,
teď ke stáří je praštěná a když chci skočit do sedla
kope, kouše, prostě nezná mravy.

R. Když řeknu čehý, jde klidně hot,
když dám jí ostruhy, zastaví krok.
Všechno dělá naopak,
teď dostala chuť na koňak,
a mě se neptá, jestli mě to baví.

2. Cik-cak chodí od mládí, i sem tam kousne do trávy,
jen vočičkama přivožrale mžourá,
jak jí mám jít příkladem, když jsem věčně nachmelen,
ta kobyla je zhouba mýho zdraví.

R. Když řeknu čehý, jde klidně hot…

3. Až mě pánbůh zavolá, ta moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří k nebeskýmu šenkýři
a bude chlastat whisky na mý zdraví.

R. Když řeknu čehý, jde klidně hot…

Na seznam písní­­­­­­­­­↑